Otázky a odpovědi

Základem našeho přístupu je otevřenost, proto jako první vždy oslovujeme vedení obce, abychom nejednali za jejich zády. Následně organizujeme sérii celkem tří veřejných projednání, kde s místními ladíme finální podobu projektu. Aby měl každý dostatek podkladů k rozhodování, rozesíláme všem domácnostem dopisy s unikátním kódem, a to buď před prvním projednáním, nebo v návaznosti na informování ze strany obce.

Tento kód slouží jako klíč k personalizovanému portálu na webu projektu. Domácnosti zde najdou vizualizace elektráren, návrhy smluv, informace o nákupu akcií a mohou zde transparentně pokládat dotazy. Naším cílem je oslovit maximum obyvatel, aby se mohli k projektu vyjádřit. Těm, kteří s parkem souhlasí a chtějí čerpat benefity, systém po zadání údajů rovnou vygeneruje smlouvu a zajistí přísun novinek e-mailem.

Vybrat projekt a zadat kód z dopisu

Obyvatelé obcí, v jejichž katastru větrný park vzniká, mají možnost čerpat přímé benefity, jako je pravidelná roční renta (podíl na zisku) nebo dodávky silové elektřiny zdarma pro jejich domácnost. Společnost COMPLEXA však vnímá větrný park jako regionální projekt, proto nabídku spolupráce a čerpání výhod rozšiřujeme i na občany v sousedních obcích, kterých se stavba může vizuálně nebo logisticky dotýkat.

Abychom předešli jakýmkoliv obavám z nesplněných slibů, je systém výhod postaven na pevných právních základech. Každá domácnost uzavírá přímou smlouvu o poskytnutí výhod se speciální společností (SPV), která park výlučně vlastní a provozuje. Tato smlouva garantuje čerpání benefitů po celou dobu chodu elektrárny a obsahuje i přísné smluvní pokuty pro provozovatele v případě, že by své závazky vůči vám nedodržel.

Větrné elektrárny představují pro obce masivní ekonomický impuls garantovaný na celých 25 let. Dle zákona (č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích) mají dotčené obce nárok na pravidelné kompenzace. Tyto nové prostředky zastupitelstva často využívají na rozvoj infrastruktury, opravy škol, chodníků, nebo i na plošné odpuštění poplatků za odpad pro všechny své občany.

COMPLEXA nabízí obcím i nadstavbové modely spolupráce. Obec může získat silovou elektřinu zdarma pro své budovy, zapojit se do komunitní energetiky či využívat náš profesionální energetický management. Samotní občané pak dostávají na výběr, zda preferují pravidelnou roční rentu (podíl na zisku), nebo dodávky silové elektřiny zdarma pro své vlastní domácnosti.

Obava, že investor postaví větrné elektrárny „na sílu“, je častá. Teoreticky sice projekt může v tzv. akceleračních zónách vzniknout i bez podpory obce a pozemky pro vyvedení kabelů lze získat skrze vyvlastnění věcného břemene (dle energetického zákona), praxe je ale jiná. Obec má totiž nástroje, jak stavbu zdržovat, nebo ji dokonce v územním plánu z důvodu jiného veřejného zájmu (dle § 122 stavebního zákona) vyloučit. Toto vyloučení je v praxi velmi problematické, ale pokud obec provede změnu územního plánu důkladně, tak možné je.

COMPLEXA staví na maximální transparentnosti a partnerství. Procesu EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí) se mohou aktivně účastnit úplně všichni občané, a to i z okolních obcí, kterých se stavba přímo nedotýká. My navíc okolní samosprávy sami proaktivně oslovujeme. Věříme totiž, že z větrného parku a jeho výhod by měl těžit celý region, nejen jeden katastr, a všechny podmínky pevně ukotvujeme v plánovacích smlouvách.

Představa, že po krachu investora zůstane v krajině opuštěné chátrající torzo, je lichá. Každý větrný park funguje jako samostatná dceřiná projektová společnost (SPV). Pokud by původní majitel skončil, projekt nezaniká – přebírá jej financující banka nebo jiný operátor. Co je zásadní: veškeré závazky vůči obci a občanům zůstávají v platnosti a nový majitel je musí beze zbytku plnit.

COMPLEXA navíc myslí na budoucnost od prvního dne. Okamžitě po spuštění do trvalého provozu začínáme spořit do speciálního fondu na finální likvidaci elektrárny. Tyto peníze jsou pevně vázané a garantují, že po skončení životnosti bude stavba bezpečně odstraněna bez jakékoliv zátěže pro obec či majitele pozemku. V případě problému by naspořené prostředky propadly obci a vlastníkům půdy.

Obavy, že projekt prodáme a nový majitel zruší slíbené výhody, jsou zbytečné. Veškeré závazky – od finančních příspěvků obci po elektřinu zdarma pro domácnosti – jsou pevně zapsány ve smlouvách a právech stavby vázaných přímo na projekt. Případný nový majitel by s nákupem větrného parku musel automaticky všechny tyto garance plně převzít.

Společnost COMPLEXA ale projekty nepřipravuje proto, aby je prodala a odešla. Chceme je dlouhodobě provozovat ve spolupráci s regionem. Právě proto nabízíme až 10 % akcií přímo občanům a až 39 % místním municipalitám. Tím si region nejen zajistí stabilní výnosy z výroby, ale jako akcionáři získáte právo případný prodej parku komukoliv cizímu zablokovat.

Kromě přímých benefitů dáváme místním lidem možnost stát se přímo spolumajiteli větrného parku. Vždy vyčleňujeme 10 % akcií naší společnosti s očekávaným ročním výnosem 11 až 14 %, které přednostně nabízíme obyvatelům dotčených i sousedních obcí. Chceme, aby zisk z výroby zelené energie zůstával primárně u lidí, kteří v daném regionu žijí.

Prodej akcií (s hodnotou 25 000 Kč) probíhá ve třech spravedlivých kolech. V prvním roce je počet zastropován tak, aby si každá domácnost mohla pořídit stejný díl. Akcie si lze předem zarezervovat složením 10% zálohy, přičemž zbytek se doplácí až po získání všech stavebních povolení. Nevyužité akcie se ve druhém kole uvolní opět pouze pro místní a teprve případný zbytek zamíří ve třetím kole k široké veřejnosti.

Není. Výnos závisí na výrobě, cenách elektřiny a nákladech provozu. Očekávané výnosy, které uvádíme, jsou odhady z finančního modelu projektu, ne slib. Hodnota akcií může klesnout a vložené peníze nemusí být vráceny v plné výši.

Povolení větrné elektrárny je jedním z nejpřísnějších schvalovacích procesů u nás. Projekt musí získat kladná stanoviska od desítek dotčených orgánů státní správy – od ochrany přírody přes krajskou hygienickou stanici, vodohospodáře, řízení letového provozu až po armádu. Základním kamenem je pak náročný proces EIA, který hodnotí celkový vliv stavby na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Získat povolení znamená exaktně prokázat, že turbína splní všechny nekompromisní české limity pro hluk, stíny i ochranu krajiny. Společnost COMPLEXA tyto procesy řídí s pomocí špičkových expertů a univerzit. Výsledkem jsou podrobné studie, které jsou v průběhu povolování veřejně přístupné a ke kterým se může vyjádřit každý občan.

Fotovoltaická elektrárna obvykle 2–4 roky, bateriové úložiště 1,5–3 roky (rozhoduje hlavně termín připojení k síti), přečerpávací elektrárna 8–12 let včetně studie proveditelnosti, posouzení EIA a vodoprávního řízení. Samotná výstavba trvá u fotovoltaiky a baterií několik měsíců.

Instalovaný výkon (např. 7 MW) udává maximální možnou výrobu, elektrárna ale efektivně pracuje už při mnohem slabším větru. Zatímco konvenční uhelné či jaderné zdroje mají vysoký tzv. kapacitní faktor (vyrábějí trvale, ale s obrovskými náklady na palivo a nemohou se rychle vypínat), moderní větrné elektrárny u nás dosahují zhruba 35 až 45 %. To znamená, že nevyrábějí na plný výkon neustále, ale jejich palivo – vítr – je zcela zdarma. Starší, nižší typy elektráren s menšími lopatkami měly u nás kapacitní faktor mezi 20 a 25 %.

Již při rychlosti větru kolem 6 m/s (čerstvý vítr) jede elektrárna Enercon zhruba na poloviční výkon. Plného výkonu dosahuje už při rychlosti cca 11 m/s a tento maximální výkon si plynule drží až do rychlosti 25 m/s (silná vichřice), kdy se z bezpečnostních důvodů automaticky odstaví. Pro celkovou produkci je tak mnohem důležitější stabilní a mírný vítr po většinu roku než občasné extrémní poryvy.

Klíčem k moderní energetice tak není neustálý běh na 100 %, ale chytrá synergie. Větrné elektrárny tvoří dokonalý pár s bateriovými úložišti (BESS) nebo přečerpávacími vodními elektrárnami (PVE). Když fouká hodně, přebytečná levná energie se uloží. Když vítr ustane, tato energie se uvolní do sítě, čímž získáme stabilní a cenově dostupnou dodávku v době, kdy je jí nejvíce potřeba.

Často slýcháme, že obnovitelné zdroje jsou jen „dotační byznys“. To platilo zejména v době „solárního tunelu“ v roce 2010, kdy byla garantovaná výkupní cena více než 17 Kč/kWh a byla vyplácena i při záporných cenách na burze. Dnes už ale na výstavbu větrných parků nečerpáme žádné investiční dotace. Režim funguje na bázi provozní podpory. Pokud cena na burze klesne pod stanovenou mez, stát rozdíl doplatí, ale pokud je cena vyšší, vracejí se peníze zpět státu. Při záporných cenách se podpora nevyplácí vůbec. Množství vyrobené elektřiny navíc způsobuje, že nejdražší zdroje (plynové elektrárny) nemusí startovat tak často a dochází k prokazatelnému snížení burzovních cen pro koncové odběratele.

COMPLEXA aktivně usiluje o modernizaci tohoto fixního systému podpory na bázi rozdílového kontraktu. Kvůli bankovním zárukám navrhujeme zavést pouze garanci minimální prodejní ceny (např. 70 €/MWh) s tím, že při vyšších cenách se státu nic nevrací. Důvod? Chceme mít možnost dynamicky reagovat na trh a potřeby sítě, připojit k elektrárně bateriová úložiště nebo přečerpávací systémy a pomáhat stabilizovat síť, k čemuž současný fixní model provozovatele nemotivuje. Tímto krokem by státní rozpočet ušetřil zhruba 90 % nákladů na podporu nových obnovitelných zdrojů, aniž by se ohrozily bankovní záruky, díky kterým lze tyto zdroje budovat primárně ze soukromých peněz a úvěrů. Ušetřené peníze může stát investovat například do modernizace přenosových a distribučních vedení.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) není jen otázkou ekologie, ale především tvrdé ekonomiky a energetické bezpečnosti. Vzhledem k postupnému stárnutí a plánovanému odstavování uhelných elektráren potřebujeme nové kapacity, abychom nebyli závislí na drahém dovozu elektřiny ze zahraničí. Vítr a slunce jsou domácí zdroje, které bezprostředně zvyšují naši nezávislost.

Zásadní je ale jejich vliv na cenu elektřiny na burze. Trh funguje na principu tzv. závěrné elektrárny (merit order). Protože slunce a vítr mají nulové náklady na palivo, vyrábějí elektřinu vždy nejlevněji ze všech. Čím více této levné energie v síti je, tím méně se musí spouštět nejdražší plynové nebo uhelné elektrárny, které jinak určují konečnou cenu trhu. Výsledkem je prokazatelné plošné snížení velkoobchodní ceny elektřiny pro všechny spotřebitele.

Často slýcháme, že jaderná energetika je nejlevnější. Jádro má v mixu své nezastupitelné místo jako stabilní základna, ale ekonomika nové výstavby hovoří jasně pro vítr. Pokud si vedle sebe postavíme dva nové jaderné bloky a ekvivalentní větrný park o stejné celkové výrobě, jaderná varianta vychází za 80 let na zhruba 1 600 miliard Kč, zatímco vítr na 936 miliard Kč. Vítr totiž na rozdíl od jádra neposílá faktury za palivo.

Klíčem k nejlevnější elektřině je správně vyvážený energetický mix. Příkladem je Francie, která kombinuje zaplacené jádro s levnými obnovitelnými zdroji, čímž srazila průměrné burzovní ceny v roce 2025 na cca 50 €/MWh. Naopak Česko a Slovensko, které vsadily na drahé konvenční zdroje bez dostatečného doplňku v podobě levného větru, platily v průměru 84–85 €/MWh.

Komplikace s přetoky do nízkého napětí způsobují hlavně tisíce malých střešních instalací. Velké elektrárny připojujeme do sítě 22 kV nebo 110 kV podle podmínek provozovatele soustavy a často je doplňujeme bateriovým úložištěm, které výrobu v poledne vyrovná.

Baterie jsou výborné na rychlou regulaci a na přesun energie o několik hodin. Přečerpávací elektrárna dokáže dodávat plný výkon mnohem déle, vydrží desítky let bez výměny technologie a její kapacita je o řád vyšší. Obě technologie se doplňují.

Používáme články LFP, které jsou tepelně výrazně stabilnější než články v elektromobilech. Každý kontejner má detekci plynů a kouře, vlastní hasicí systém a bateriový management, který odpojí vadný modul dřív, než by se přehřál. Odstupy a zásahové cesty navrhujeme s hasiči.

Během zlomku sekundy reaguje na výkyvy frekvence v síti, uloží levnou polední elektřinu ze slunce a vrátí ji večer, kdy je spotřeba nejvyšší. Díky tomu lze do stejné sítě připojit více obnovitelných zdrojů.

Zdrojem zvuku jsou chladicí jednotky a střídače. Úložiště umisťujeme u rozvoden mimo zástavbu a hluk posuzujeme podle stejných hygienických limitů jako u ostatních staveb; v případě potřeby volíme tišší chlazení nebo protihlukové stěny.

Obvykle 15–20 let podle počtu cyklů. Po skončení životnosti se moduly předávají k recyklaci; evropské nařízení o bateriích stanoví povinné podíly recyklovaných materiálů a odpovědnost výrobce.

Články jsou uzavřené v modulech a kontejnerech se záchytnými vanami, LFP články neobsahují kobalt ani nikl. Areál má zpevněnou plochu a odvod dešťových vod podle podmínek vodoprávního úřadu.