Proč místo nestabilních OZE nevsadíme jen na jádro?

Často slýcháme, že jaderná energetika je nejlevnější a proč nestavět jen další bloky v Dukovanech či Temelíně. Jádro v našem mixu rozhodně má své místo jako stabilní základ, ale pokud se podíváme na ekonomiku nové výstavby, čísla mluví jasně pro vítr. Pojďme si vedle sebe postavit dva nové bloky v Dukovanech a moderní větrný park, které vyrobí za rok úplně stejné množství elektřiny.

Souboj čísel: jádro vs. vítr

Aby bylo srovnání férové, počítáme s tím, že oba zdroje musí dodat do sítě stejný objem energie. U jádra uvažujeme životnost 80 let, u větrníků 25 let (s následnou levnější obnovou).

V čem je háček? Uvedená cena za jádro je velmi optimistická. Neobsahuje úroky z úvěrů, inflaci ani náklady na náročné opravy a investice během 80 let provozu. U větru je kalkulace konečná – vítr neposílá faktury za palivo.

Matematika v pozadí

1. Nové jaderné bloky (Dukovany)

U jádra musíme počítat s obří počáteční investicí a náklady na palivo. Využití jaderné elektrárny v ČR je 90 % ročně.

• Investice: 800 miliard Kč (odhad na 2 bloky o výkonu 2 400 MW v roce 2026).
• Palivo: 15 miliard Kč za jeden závoz (cca každých 1,5 roku). Za 80 let provozu to dělá dalších cca 800 miliard Kč.
• Výroba: za 80 let vyrobí při 90% využití cca 1 500 000 000 MWh.
• Výsledek: 1 600 000 000 000 Kč / 1 500 000 000 MWh = 1 066 Kč/MWh

Poznámka: Cena jádra je kalkulována bez započtení úroků z úvěrů, bez úložiště jaderného odpadu i dalších investic, jako jsou silnice, byty pro personál a další obslužné stavby, které mohou cenu i zdvojnásobit.

2. Větrné elektrárny (alternativa)

Vítr nefouká pořád, proto abychom vyrobili stejné množství elektřiny jako jádro, musíme postavit vyšší instalovaný výkon. Počítáme s využitím velkého větrníku na 35 % ročně.

• Potřebný výkon: cca 6 300 MW (cca 900 moderních 7MW větrníků), aby vyrobily ročně stejně jako jádro.
• Investice: 225 miliard Kč (včetně infrastruktury, cena 1 větrníku je zhruba 250 mil. Kč).
• Servis: 3 miliony Kč ročně na jeden stroj. Za 25 let životnosti celého parku je to 67,5 miliardy Kč.
• Celkové náklady na cyklus (25 let): 292,5 miliardy Kč.
• Celkové náklady za 80 let: 936 miliard Kč.
• Výsledek: 936 000 000 000 Kč / 1 500 000 000 MWh = 624 Kč/MWh

Poznámka: I když větrník vydrží méně než reaktor, jeho obnova po 25 letech je výrazně levnější, protože základy a kabely už v zemi zůstávají. V tomto srovnání však tento faktor zanedbáváme a počítáme 80 let, jako kdybychom každých 25 let stavěli vše znovu včetně kabelů.

Proč je to pro vás (a pro Česko) důležité?

• Skutečná energetická nezávislost: Každá kWh, kterou si vyrobíme doma, znamená, že za ni nemusíme platit do zahraničí za plyn, ropu nebo palivo obecně. Peníze za elektřinu tak zůstávají v české ekonomice, u našich firem a v rozpočtech obcí.
• Rychlost: Větrný park může vyrábět do 3–5 let. Nové jaderné bloky uvidíme nejdříve v roce 2036, pravděpodobně však mnohem později.
• Konkurenceschopnost: Státy jako Portugalsko nebo Španělsko už díky větru a slunci srazily ceny elektřiny na minimum. Pokud nebudeme stavět levné zdroje i my, české firmy nebudou schopny konkurovat těm německým nebo polským.

Energetický mix: potřebujeme oba světy

Neznamená to, že chceme jen větrníky. Síť musí být stabilní. Ale abychom neměli nejdražší elektřinu v Evropě, musíme náš mix vyvážit tak, jak to dělají moderní ekonomiky:

1. Jádro (60–70 %): stabilní kotva systému.
2. Obnovitelné zdroje (25–35 %): klíč k nízké ceně a smazání cenového rozdílu mezi námi a zbytkem Evropy.
3. Plyn (15–20 %): flexibilní záloha.

Bez větru a slunce budeme „energetickým ostrovem“ s vysokými cenami.

Příklad z praxe: proč má jaderná Francie výrazně levnější elektřinu než my?

Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) tvoří jádro ve Francii dlouhodobě zhruba 65 % mixu. Přibližně čtvrtinu francouzské elektřiny ale zajišťují obnovitelné zdroje (voda a masivně budovaný vítr). Právě kombinace obrovského výkonu v již zaplaceném jádru a velmi levné energie z obnovitelných zdrojů jim zajišťuje jedny z nejnižších velkoobchodních cen v Evropě (historicky běžně kolem 50 €/MWh).

Česká republika podle dat IEA sice vyrábí přes třetinu elektřiny z jádra, ale obrovskou část (kolem 40 %) stále táhne z uhlí, které je extrémně zatíženo emisními povolenkami. Podíl větru je u nás zatím mizivý. Výsledek? Naše silová elektřina je na burze výrazně dražší než francouzská i německá.

Varovný příklad: proč Slovensku samotné jádro levnou elektřinu nepřineslo?

Na Slovensku tvoří jádro přes 60 % mixu, tedy podobně jako ve Francii. Obrovské investice do dostavby bloků v Mochovcích sice zajistily stabilitu, ale nevedly k zásadnímu snížení tržní ceny elektřiny. Chybí levný doplňkový zdroj – vítr. Výsledkem je, že i přes vysoký podíl jádra platí Slováci na burze podobně vysoké ceny jako my.

Německo: ponaučení z chyby

Podle dat IEA tvoří vítr a slunce v Německu přes 50 % mixu, díky čemuž je tamní elektřina na burze levnější než u nás. Němci však předčasně zavřeli své jaderné elektrárny. Kdyby si tyto stabilní a již odepsané zdroje ponechali, jejich ceny by se pohybovaly na úrovni Francie. Je to jasný důkaz: obnovitelné zdroje srážejí cenu, ale potřebují k sobě stabilního partnera v podobě jádra.

Srovnání cen na burze (2025)

Velkoobchodní elektřina u nás i na Slovensku byla v roce 2025 v průměru o 35 € za MWh (o 70 %) dražší než ve Francii a o 7 € dražší než v Německu. Je proto nejvyšší čas začít budovat vyvážený energetický mix a stavět levné zdroje i u nás.